Celosvětově se u prvních příkrmů setkáváme s několika směry. Který ale zvolit jako první? Pojďme zapomenout na všechny tradice a trendy a zkusme na základě vědeckých poznatků definovat ideální příkrm.
Je velmi důležité se na celé téma podívat ze široka. Příkrmy nezavádíme pro radost a srandu z upatlaných dětských tvářiček. Je to načasovaný akt, při kterém začínáme doplňovat mateřské mléko. V určitou chvíli kojením nedokážeme pokrývat všechny nutriční potřeby dítěte (Kdy zavádět příkrmy?) Prokázaný deficit je především u železa a zinku. Koncentrace zinku během prvních měsíců rapidně klesá a kolem 6. měsíce už nedokáže pokrývat potřeby kojence. Množství železa v mateřském mléce je už od začátku velmi nízké, proto jsou kojenci závislí především na svých zásobách. Ty se ale kolem 6. měsíce vyčerpávají. Světová zdravotnická organizace (WHO) i Česká pediatrická společnost shodně apelují na příkrmy s dostatečným obsahem železa.
Nejlépe využitelným zdrojem železa je maso. To disponuje mnohem vyšší vstřebatelností (25–35 %). Přestože některé druhy zeleniny jsou bohaté na železo, obsahují tzv. nehemovou formu, u které se absorpce pohybuje maximálně kolem 5 %.
V globálním měřítku se ale živočišným zdrojům staví do cesty hned několik překážek. Jsou to obavy z přípravy či bezpečnosti, v méně rozvinutých zemích je to určitě dostupnost. Bez pochyby tu panují i předsudky o stravitelnosti a toleranci dané chutě. Právě z těchto důvodů se dává přednost jiným potravinám a zavádění živočišných produktů se často mylně oddaluje až o několik měsíců. Maso, vajíčka nebo játra by si ale měly najít cestu k prvním příkrmům co nejdříve, ať už samostatně nebo v kombinaci se zeleninou.
Postupem věku se nezvyšují pouze nároky na některé živiny. Příkrmy by měly zajistit i dostatečný přísun energie. Základním zdrojem energie bývá v prvních příkrmech škrob. Při záhřevu s vodou má škrob ale tendenci vytvářet objemnou a hustou kaši, která jde těžce pozřít a strávit. Tomu se vyhneme vyšším ředěním, čímž narážíme na kapacitu žaludku. Zeleninová pyré a obilné kaše v přijatelné konzistenci tak nezajišťují potřebný přísun energie. Proto se doporučuje takový příkrm obohatit nejlépe o mléko (mateřské, umělé nebo případně v malých množstvích i kravské), což nahrává obilným kaším. Právě z tohoto důvodu jsou mléčné kaše doporučovány jako první příkrm v boji s nízkým váhovým přírůstkem.
Kaše jsou celosvětově velmi oblíbené. Jsou levné, bezpečné, snadno se připravují a dobře uchovávají. V kombinaci s mateřským mlékem či formulí jsou i dětmi velmi dobře přijímány.
Na trhu nabízené „První kaše“ jsou zpracovávány technologickým procesem tzv. extruzí, kdy se navlhčená obilovina namele, zahřeje, a vysuší. Výsledkem je křehká pórovitá hmota, která se dále rozemele. Díky extruzi jsou kaše snadno připravitelné, tedy instantní, a trvanlivé. Navíc je lze při výrobě snadno obohatit o ztracené nebo chybějící kritické živiny, což je velkou výhodou zejména v méně rozvinutých zemích.
V Česku se drží na prvních příčkách počátečních příkrmů zelenina. Když se ale podíváme zpátky do historie, zelenina se celosvětově začala dostávat do popředí až v polovině 19. století, a to nejen pro bohaté zastoupení minerálních látek, vitaminů a vlákniny. U zeleniny totiž nacházíme další velmi důležitou vlastnost – pestrou škálu chutí. Je prokázané, že se děti nepotřebují učit na sladké a slané chutě, ale preference k jiným chutím je značně ovlivněná počtem vystavení se novým chutím. Právě v období mezi 4.–11. měsícem využíváme vysoké tolerance a podávání zeleniny je tedy na místě nejen kvůli bohatému zastoupení mikroživin, ale i pro trénování chuťových pohárků.
Nároků na první příkrmy je hned několik. Jedna potravina nebo komodita, která by vše splňovala, ale neexistuje. Ať už se zvolíme kaši, zeleninu, maso nebo játra, každá z možností může být pro správný start vhodná.
Autorkou článku je MSc. Eliška Pivrncová, která má s výživou bohaté zkušenosti nejen ze studia v Česku, ale i ze zahraničí. Kromě pravidelného publikování vědecky podložených faktů na svém blogu, se věnuje také laktačnímu poradenství, cestování a v neposlední řadě je mámou 3 dětí.
Zdroje:
MICHAELSEN KM et al. Feeding and nutrition of infants and young children. WHO regional publication, 2003. [cit. 2020-04-05]. ISBN 92 890 1354 0.
BRONSKY J. Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Čes-slov Pediat. 2016, 69(1), 3-6 [cit. 2020-04-03] Dostupné z: http://www.neonatology.cz/upload/www.neonatology.cz/soubory/csped_suppl_2014_ii.pdf
HAMBIDGE, K Michael, Xiaoyang SHENG, Manolo MAZARIEGOS, et al. Evaluation of meat as a first complementary food for breastfed infants: impact on iron intake. Nutrition Reviews [online]. 2011, 69, S57-S63 [cit. 2020-04-06]. DOI: 10.1111/j.1753-4887.2011.00434.x. ISSN 00296643. Dostupné z: https://academic.oup.com/nutritionreviews/article-lookup/doi/10.1111/j.1753-4887.2011.00434.x
Lee, P. C., Werlin, S., Trost, B. & Struve, M. Glucoamylase activity in infants and children: normal values and relationship to symptoms and histological findings. J. Pediatr. Gastroenterol. Nutr. 39, 161–165 (2004)
KLEINMAN RE, COLETTA FA. Historical Overview of Transitional Feeding Recommendations and Vegetable Feeding Practices for Infants and Young Children. Nutrition Today [online]. 2016, 51(1), 7-13 [cit. 2020-04-06]. DOI: 10.1097/NT.0000000000000137. ISSN 0029-666X. Dostupné z: http://content.wkhealth.com/linkback/openurl?sid=WKPTLP:landingpage&an=00017285-201601000-00004
BUTTE NF, LOPEZ-ALARC MG, GARZA GC. Nutrient Adequacy of Exclusive Breastfeeding for the Term Infant During the First Six Months of Life. WHO regional publication, 2002. [cit. 2020-04-05]. ISBN 978-92-4-156211-9.
Úvodní obrázek:
Philippe Put. Feeding the baby [online]. Duben 20, 2020 [cit. 2020-04-20]. Attribution 2.0 Generic (CC BY-NC 2.0). Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/34547181@N00/15358597153.
Kognitivní funkce jsou procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám. Jsou zásadní pro vykonávaní každodenních činností a jejich dobré fungování je tak klíčem k zachování soběstačnosti a kvalitního života i ve stáří.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
