Kvalitní život ve stáří: Jak prostředí a fyzická aktivita ovlivňují kognitivní zdraví

Co má vliv na naší kognici?

S věkem dochází k přirozenému poklesu kognitivních funkcí, existují ovšem faktory, které tento proces urychlují. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří dlouhodobý stres, nedostatek spánku, nadměrná konzumace alkoholu, sociální izolace a některá chronická onemocnění. Naopak fyzická aktivita má významnou protektivní roli v procesu stárnutí mozku, a je proto považována za vhodný nástroj k prevenci neurodegenerativních chorob.

Jakou roli má prostředí, ve kterém žijeme?

Kognitivní funkce mohou ovlivňovat také faktory prostředí, ve kterém žijeme. Environmentální epidemiologové (včetně autorky článku) zkoumali vliv dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší, dostupnosti zeleně a socio-ekonomické deprivace sousedství na kognitivní funkce stárnoucí české populace studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial Factors in Eastern Europe).

Jak to probíhalo?

• Česká část studie HAPIEE byla založena v letech 2002-2005 v sedmi městech (Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Kroměříž, Karviná, Havířov, Ústí nad Labem).
• Do studie se zapojilo více než 8500 stárnoucích mužů a žen ve věku 45-69 let.
• Použili jsme standardizované kognitivní testy vyhodnocující stav krátkodobé i dlouhodobá paměti, koncentrace a jazykové schopnosti.
• Vyhodnotili jsme koncentrace znečisťujících látek v ovzduší v okolí bydliště účastníků, vypočítali jsme vzdálenost od zelených ploch a parků a spočítali jsme index socio-ekonomické deprivace prostředí (nízká životní úroveň, nedostatek kontaktů, vyloučení ze společnosti, diskriminace, špatně dostupná zdravotní péče atd.), ve kterém lidé žili.

A co jsme zjistili?

• Stárnoucí osoby vystavené vyšším koncentracím polétavého prachu dosahovaly horších výsledků kognitivních testu.
• Zároveň lidé žijící ve více sociálně deprimovaných oblastech dosahovali horších kognitivních výsledků oproti lidem žijícím v méně deprimovaných oblastech.
• Lidé žijící v takto znečištěném a znevýhodněném prostředí byli méně pohybově aktivní. Lze tak předpokládat, že prostředí, ve kterém žijeme, může ovlivňovat naše chování životní styl.
• Dostupnost zeleně vhodné ke sportu a rekreaci měla na kognitivní funkce naopak pozitivní vliv.

Současný výzkum kognice ve studii CELSPAC: Rodiče

Testování kognitivních schopností je nedílnou součástí probíhající studie Rodiče. Používáme opět standardizované kognitivní testy vyhodnocující stav krátkodobé i dlouhodobá paměti, koncentrace a jazykové schopnosti. Díky již vyhodnoceným datům ze studie HAPIEE mají od nás rodiče ihned k dispozici jednoduché vyhodnocení, na základě kterého mohou svůj výsledek porovnat se stejnou věkovou kategorií ze studie HAPIEE. Takovouto zpětnou vazbu můžeme za normálních okolností poskytnout až o mnoho měsíců později.

Jak se mohu podílet na podpoře zdravého prostředí pro kvalitní život?

• Podporou budování zelených ploch a parků ve městech můžeme zlepšit kvalitu ovzduší, snížit hluk a poskytnout prostory pro rekreaci a fyzickou aktivitu.
• Užíváním městské hromadné dopravy, jízdou na kole a chůzí můžeme snížit znečištění ovzduší.
• Podporou komunitních aktivit vytváříme příležitosti pro budování nových vztahů a sociálních vazeb, které mohou zlepšit pocit sounáležitosti a bezpečí v sousedství.
• Informováním svého okolí o důležitosti ochrany životního prostředí a zdraví můžeme motivovat ke změnám v životním stylu a respektu k přírodě.