Podle WHO by mělo být dítě krmeno výlučně mateřským mlékem minimálně do 6 měsíců věku. Kojení je totiž výhodné pro spoustu důvodů. Kromě toho, že mateřské mléko obsahuje všechny živiny potřebné pro zdravý růst a vývoj dítěte, nachází se v něm například i probiotika a další imunitu podporující látky.
Co však dělat v situaci, kdy miminko reaguje na mateřské mléko zdravotními potížemi? Je v takovém případě nutno kojení přerušit nebo se dá dopomoci úpravou stravy matky?
Mateřské mléko se tvoří z krve matky, kam se dostávají trávicím traktem již zpracované živiny. Kromě toho se pak v mléce objevují i antigeny (potenciální alergeny), jako například bílkovina kravského mléka – nejčastější potravinový alergen u dětí do 3 let. Dalšími vyvolavateli alergie v takto útlém věku je vaječní bílek, u starších kojenců i bílkoviny mouky a sóji. Alergii ovšem mohou vyvolat i bílkoviny hovězího masa, luštěnin, rybí maso nebo různé druhy ořechů a další potraviny. U geneticky predisponovaného dítěte může vést i takovýto minimální a nepřímý kontakt s alergenem skrz mateřské mléko k přehnané imunitní odpovědi projevující se alergickým pochodem.
Podle druhu tvorby protilátek, resp. druhu reakce (IgE nebo non IgE reakce) mohou nastat potíže takřka hned po setkání s antigeny nebo s odstupem několika hodin až dní. Symptomy nejčastější alergie kojenců zahrnují postižení několika systémů:
Vzácnou, život ohrožující reakcí je pak anafylaktický šok. Pokud se alergie včas nediagnostikuje a neřeší, není výjimkou, že tyto děti neprospívají.
Alfou a omegou při řešení ABKM je eliminačně-expoziční test – tedy vyřazení bílkoviny kravského mléka ze stravy matky po dobu minimálně 2 týdnů do vymizení příznaků alergie a opětovné zařazení pro potvrzení nebo vyvrácení této diagnózy. Krevní alergotesty jsou totiž v takto malém věku nevypovídající. V případě, že se potíže znovu objeví, je potřeba důkladné dodržování bezmléčné diety kojící matky. Lékař nebo lépe nutriční terapeut, by měl matce důkladně vysvětlit, že je potřeba vyřadit všechna živočišná mléka (i ovčí nebo kozí kvůli zkříženým reakcím) a výrobky, kde je bílkovina těchto mlék obsažena – třeba i syrovátka, sušené mléko, máslo atd. Za striktního dodržování bezmléčné diety je kojení v případě alergie povoleno, nebo dokonce doporučeno, protože chrání před vznikem alergií v pozdějším věku. Stejný postup pak platí v případě alergie na jiné složky matčiny stravy.
Kromě alergického mechanismu může kojenec reagovat na mateřské mléko intolerancí, která se projevuje spíše potížemi v trávicím traktu. Asi nejznámější je laktózová intolerance, u miminek pouze jako vrozená vzácná alaktázie, kdy zcela chybí enzym laktáza štěpící laktózu na jednoduché cukry. Mateřské mléko totiž obsahuje cukr zvaný galaktóza, který je složený z glukózy a laktózy. Jelikož se tento cukr nedá z mateřského mléka stravou matky nijak omezit nebo vyřadit, je kojení v tomto případě kontraindikováno a je nutné krmit dítě speciální náhradní kojeneckou formulí bez laktózy. Další absolutní kontraindikací kojení je vrozená metabolická porucha galaktosemie.
Kontraindikací krmení mateřským mlékem je jen málo a důvody jsou spíše vzácné. Pokud má miminko zdravotní potíže indikující alergii, je po konzultaci s lékařem na místě zahájit a striktně dodržovat eliminační dietu. Preventivní vylučování potenciálních alergenů ze stravy kojící matky je však zcela zbytečné, někdy i kontraproduktivní, jelikož se matka často zbytečně ochuzuje o potřebné živiny.
Autorkou článku je nutriční terapeutka Mgr. Petra Kuřátková, která má pod taktovkou projekt nutrimamma.cz a stojí za vývojem aplikace pro maminky BABY DIARY&tracker.
Zdroje:
Infant and young child nutrition: Global strategy on infant and young child feeding. WHO [online]. 16 April 2002 [cit. 2021-01-19]. Dostupné z: https://apps.who.int/gb/archive/pdf_files/WHA55/ea5515.pdf?ua=1
FRÜHAUF, Pavel. Prevence, diagnostika a terapie alergie na bílkovinu kravského mléka. Pediatrie pro praxi [online]. Praha: Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha, 2003, (4), 206-210 [cit. 2021-01-19]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2003/04/07.pdf
S ukončeným čtvrtým měsícem, s probdělými nocemi, s naprosto vyčerpanými prsy, po návštěvě pediatra nebo i chytré kamarádky, těch příležitostí je zkrátka mnoho, kdy se většina maminek netrpělivě začne ptát, kdy už konečně můžou začít s příkrmy. Jak máme v zavádění příkrmů postupovat? Kdy je ten nejlepší okamžik začít?
Celosvětově se u prvních příkrmů setkáváme s několika směry. Který ale zvolit jako první? Pojďme zapomenout na všechny tradice a trendy a zkusme na základě vědeckých poznatků definovat ideální příkrm.
