Nadváha a obezita dnes již patří k často skloňovaným pojmům. Stále se hledají příčiny, kdy jednou za vše mohou tuky, jindy zase jednoduché cukry nebo vysoce zpracované potraviny. Ať už jsou příčiny jakékoli, dlouhodobé studie ukázaly, že riziko vzniku nadváhy a obezity u dětí roste.
Díky dlouhodobým studiím, jako je třeba ELSPAC nebo CELSPAC, můžeme tento trend zachytit. Ve Velké Británii se tím zabývá výzkumné středisko CLOSER, které tyto studie shromažďuje. Zanalyzovali tak pět dlouhodobých studií, které svým rozsahem obsáhly několik desítek let. První započala v roce 1946, poslední potom v roce 2001. Ze všech bylo možné získat data o BMI (body mass index - index tělesné hmotnosti). BMI je jedním z kritérií, který určuje díky poměru váhy a výšky na druhou, jestli se nacházíme v normálním rozmezí, trpíme podvýživou, nadváhou nebo obezitou různého stupně a jaká rizika to tím pádem přináší.
Tabulka ukazuje hodnoty pro dospělé. Pro dětskou populaci se používají k posouzení percentilové grafy.
| Tabulka hodnot BMI | |
|---|---|
| Podváha | <18,5 |
| Normální hmotnost | 18,51-25,0 |
| Nadváha | 25,1-30,0 |
| Obezita | 30,1-40,0 |
| Morbidní obezita | >40,1 |
Polovina mužů narozených v roce 1946 začala trpět nadváhou nebo obezitou okolo 40 let věku. Ti, co se narodili v roce 1970 měli hodnoty BMI v tomto rozmezí už o 10 let dříve. U žen byl rozdíl mezi ročníky obdobný. Děti zůstaly většinou v normálním rozmezí, ačkoli riziko vzniku nadváhy a obezity v 10 letech věku se zvýšilo třikrát oproti předchozím generacím. Podle Světové zdravotnické organizace se podíl obézních dětí za posledních 20 let ztrojnásobil.
V České republice je asi polovina dospělých obyvatel nad hranicí normální hmotnosti (z toho třetina obézních), přičemž se jedná ve větší míře o muže. Ze dvou etap studie HBSC vyplývá, že mezi lety 2001 až 2006 došlo u nás také k nárůstu počtu dětí s vyšší než normální hmotností ve věku 13 a 15 let. Studie ELSPAC rovněž sledovala výskyt obezity v dětském věku a zjistila, že podíl obézních sledovaných dětí roste ve věku od 15 do 19 let.
Vyšší hodnoty BMI v dětském věku jsou dávány do souvislosti se vznikem obezity v dospělosti a všemi přidruženými riziky. Mezi nejzávažnější komplikace patří onemocnění srdce a cév, cukrovka, ale také psychosociální aspekty, které následně mohou ovlivňovat kvalitu života mladých i dospělých. Neměli bychom opomenout problémy pohybového aparátu, nebo zažívacího traktu. Pravidelný pohyb a pestrá strava jsou klíčem ke správné prevenci.
Zdroje
JOHNSON, William, Leah LI, Diana KUH, Rebecca HARDY a Richard LEHMAN. How Has the Age-Related Process of Overweight or Obesity Development Changed over Time? Co-ordinated Analyses of Individual Participant Data from Five United Kingdom Birth Cohorts: 1371-1945 (1950) : inventář : B/103 [online]. [cit. 2017-04-09]. DOI: 10.1371/journal.pmed.1001828. ISBN 10.1371/journal.pmed.1001828. Dostupné zde.
The Health Behaviour in School-aged Children study; international report from the 2005/2006 survey, WHO 2008. Dostupné zde.
Výskyt nadváhy a obezity. SZÚ [online]. Praha: SZÚ, 2011 [cit. 2017-04-09]. Dostupné zde.
TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003. sv. 1. ISBN 80-247-0512-5.
Kognitivní funkce jsou procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám. Jsou zásadní pro vykonávaní každodenních činností a jejich dobré fungování je tak klíčem k zachování soběstačnosti a kvalitního života i ve stáří.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
