Výživová doporučení
Některé evropské země formulují dobu zavádění příkrmu jednou větou na 4. – 6. měsíc. Doporučení je to velmi jasné s přesně ohraničeným obdobím pro všechny skupiny – kojené i nekojené děti. Odborná veřejnost ale takové doporučení právem kritizuje. Podpora kojení, které je velmi důležité, je v takové formě naprosto mizivá. Počet maminek, které kojí po šestinedělí a vydrží alespoň do šestého měsíce, není vůbec veselý. Pouze necelých 36,9 % dětí je kojeno 6 měsíců, z toho výlučně (děti nedostávají nic jiného než mateřské mléko) pouhých 13,2 % (data ÚZIS z roku 2017). Jeden z cílů Světové zdravotnické organizace (WHO) je, aby alespoň 50 % dětí bylo na šestém měsíci výlučně kojeno. Většina zemí v evropském regionu se tomuto cíli ale zrovna dvakrát nepřibližuje. Proto bylo formulováno k příkrmům toto doporučení:
Není zavádění jako zavádění
Bohužel, ať už se začíná v šestém nebo čtvrtém měsíci, ve většině případů je zavádění příkrmu sprinterskou disciplínou. Rodiče to vnímají jako startovací čáru, odkud se co nejrychleji snaží dostat k plnému příkrmu. Všimněte si, jak často se děti mezi sebou porovnávají a pod jakým tlakem maminky jsou.
Kamenem úrazu je pochopení pojmu „zavádět příkrm“. V prvním měsíci, především pokud začínáte před 6. měsícem, jde hlavně o ochutnávání. Děti převalují nový podnět v puse, poznávají jeho texturu, chuť a konzistenci, občas si s ním poradí bravurně, jindy většina skončí na bryndáku. O tom by ten první měsíc měl být. Ochutnávat a sledovat reakci. Žádné nahrazování kojení, ale zařazení malých „chuťovek“, kterými spíš umažeme lžičku než velké hrnce. Zaváděním takového příkrmu neohrožujeme plné kojení.
Důvodů k zavádění příkrmů může být spousta. Rodiče se k nim uchylují především v naději lepšího spánku, utišení častého pláče, prevence alergií nebo vyššího přírůstku na váze. Pokud patříte mezi šťastlivce a až do šestého měsíce jste nepřišli na žádný důvod, proč s příkrmy začít, určitě vás bude zajímat, proč je 6. měsíc tak důležitým milníkem.Proč je 6. měsíc hraniční?
Hlavním důvodem je deficit některých mikroživin v mateřském mléce. Po odborné stránce nazýváme příkrm komplementární výživou. Ta doplňuje mateřské mléko z velmi pádných důvodů. I přes známé deficitní vitaminy D a K je mateřské mléko po všech stránkách tím nejlepším zdrojem živin až do 6 měsíců věku miminka. Poté pomalu ale jistě začínají být nedostatečně zastoupeny i některé další mikronutrienty. Jako první je to obvykle železo a poté i zinek. V období mezi 6. a 12. měsícem miminka potřebují 9x tolik železa a 4x tolik zinku než dospělý jedinec. Ano, mateřské mléko je úžasné v mnoha ohledech, ale nemůže být z těchto důvodů exkluzivní stravou pro všechny kojence nad 6 měsíců.
Shrnutí na závěr
Když si to tak vezmeme dohromady, zavádění příkrmů je začátkem období, které může zásadně ovlivnit zdraví našeho dítěte a to si možná ne všichni plně uvědomujeme.
Začněme tedy správně a včas:
- u kojených dětí nejlépe v 6. měsíci,
- u nekojených dětí nikdy ne před 4. měsícem,
- vždy s ohledem na připravenost dítěte a jeho potřeby.
Autorkou článku je MSc. Eliška Pivrncová, která má s výživou bohaté zkušenosti nejen ze studia v Česku, ale i ze zahraničí. Kromě pravidelného publikování vědecky podložených faktů na svém blogu, se věnuje také laktačnímu poradenství, cestování a v neposlední řadě je mámou 3 dětí.
Zdroje:
FEWTRELL, Mary, Jiri BRONSKY, Cristina CAMPOY, et al. Complementary Feeding. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition [online]. 2017, 64(1), 119-132 [cit. 2020-01-09]. DOI: 10.1097/MPG.0000000000001454. ISSN 0277-2116. Dostupné z: http://Insights.ovid.com/crossref?an=00005176-201701000-00021
DEWEY, Kathryn G. The Challenge of Meeting Nutrient Needs of Infants and Young Children during the Period of Complementary Feeding: An Evolutionary Perspective. The Journal of Nutrition [online]. 2013, 143(12), 2050-2054 [cit. 2020-01-13]. DOI: 10.3945/jn.113.182527. ISSN 0022-3166. Dostupné z: https://academic.oup.com/jn/article/143/12/2050/4571682