Rodina představuje ten nejbližší okruh lidí, které kolem sebe dítě má. Pokud dojde k narušení vnitřních vztahů tím, že se rodina rozpadne nebo se objeví nevlastní rodič, může to u dětí zanechat následky hned v několika oblastech.
Ukazují na to výsledky ze studie ELSPAC, kde jsme se v dalším z publikovaných článků zaměřili na výskyt psychických a sociálních problémů u dětí v pěti různých oblastech:
Problémy a problémové chování u svých dětí hodnotily matky v rozsáhlém období od 7 do 18 let věku dítěte. Sledovali jsme, jestli tyto problémy nějak souvisí s tím, zda dítě vyrůstalo v úplné rodině, v rodině s nevlastním rodičem anebo jenom s matkou. Také jsme zkoumali, jestli má na výskyt problému vliv vzdělání matky.
Není překvapením, že nejvíce problémů měly hlavně děti z rodin s jedním rodičem, a to ve všech oblastech kromě vztahu s vrstevníky. Děti v rodinách s nevlastním rodičem byly oproti dětem z kompletních rodin zase více hyperaktivní a celkově měly problémy s chováním. Ačkoli děti vzdělanějších matek byly méně problémové, překvapivé bylo jejich nižší prosociální chování.
Díky dlouhodobé povaze studie ELSPAC, jsme mohli sledovat vývoj emocionálních problémů zvlášť u chlapců a dívek a jaký na to má vliv vzdělání matky. Zatímco emocionální problémy u chlapců časem slábly, u dívek naopak sílily. Čím bylo ale vzdělání matek vyšší, tím rychleji se problémů dítě zbavovalo.
Závěry studie nejsou překvapující, jak s nimi ale naložit? Rozpad rodiny znamená pro každé dítě, ale i rodiče velké zemětřesení. Příchod nevlastního rodiče může následně situaci ještě zhoršit. Má smysl tak udržovat nefungující vztah pro “klid” dítěte? Na to, snad kromě situací násilí a obtěžování v rodině, neexistuje jednoduchá odpověď. Výskyt problémů v rozpadlých rodinách ale také nemusí platit za všech okolností. Některé děti si na novou situaci zvyknou rychle a problémy se vůbec nevyskytnou nebo nepřetrvají po delší dobu. V každém případě myslete na to, že ať už jste rodičem v úplné nebo neúplné rodině, stále jím zůstáváte.
Autorkou článku je Mgr. Daniela Kuruczová, která v týmu Molekulární metabolismus a chronická onemocnění působí jako analytička. Svá předchozí studia zaměřila na obory Matematika a Psychologie, které oba úspěšně absolvovala. Při datových analýzách si tak dokáže poradit i se širším kontextem studované problematiky.
Zdroje:
KURUCZOVÁ, Daniela, Jana KLÁNOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ, Hynek PIKHART a Julie DOBROVOLNÁ. Socioeconomic characteristics, family structure, and trajectories of children's psychosocial problems in a period of social transition. PLOS One, San Francisco: Public Library of Science, 2020, roč. 15, č. 6, s. 1-16. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0234074.
Lékaři umí prostřednictvím různých vyšetření zjistit příčiny řady onemocnění. Na některá onemocnění a příznaky ale dnešní medicína mnohdy nestačí. Psychosomatické obtíže nebo stesky jako bolesti hlavy, zad, nevolnost nebo problémy se spánkem mohou trápit dospívající i dospělé. Jaké jsou příčiny?
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se v některých státech stáváme dospělými až v 21 letech? Možná právě proto, že v 18 letech nejsme psychicky ještě dostatečně vyzrálí.
