Mozek stárne stejně jako my. U někoho ale může zrát rychleji nebo být naopak mladší, než ve skutečnosti je. Tento biologický věk můžeme určit už v mladé dospělosti a zdá se, že by mohl být jedním z několika faktorů přispívajících ke vzniku duševních onemocnění. Studie Health Brain Age nám pomůže těmto procesům lépe porozumět.
Přes sto mladých dospělých se účastnilo studie VULDE, která se zabývala náchylností k depresi a ukázala, že stres matky v průběhu těhotenství ovlivňuje množství šedé hmoty mozkové a případný rozvoj deprese u potomků. Ze stejné studie jsme nyní vypočítali věk mozku, který vůbec nemusí být shodný se skutečným (chronologickým) věkem, a ukázali, že rychlost stárnutí mozku má své kořeny v době, kdy jsme ještě v bezpečí těla naší matky, a má spojitost s výskytem úzkosti a dysregulace nálad v mladé dospělosti.
Na základě rozdílu stáří mozku a chronologického věku jsme vypočítali tzv. brain age gap, tedy rozdíl obou věků. Zatímco chronologický věk všech účastníků byl 23 nebo 24 let, stáří mozku se pohybovalo od 15 do 41 let. Brain age gap byl tedy od –10 do zhruba +20 let.
U těch účastníků, kde byl rozdíl výrazně vyšší ale i nižší než 0, se objevovalo více příznaků deprese a úzkosti. Ve spojitosti s depresivními symptomy matky byla ale souvislost nalezena pouze u kladných rozdílů, tedy tam, kde byl mozek výrazně starší než účastník sám, což potvrzuje, že za vznikem duševních onemocnění stojí i mnoho dalších faktorů.
Studie mozku a náchylnosti k dušením onemocněním vede Klára Marečková, Ph.D., M.Sc. z výzkumného centra CEITEC MUNI ve spolupráci s CELSPAC. Po zhruba pěti letech od prvního měření se zaměří přímo na biologické stárnutí u mladých dospělých a bude sledovat jeho vývoj. Podívejte se na video, ve kterém se přímo od Kláry dozvíte, kde má VULDE a Health Brain Age kořeny.
Zdroje:
MARECKOVA, Klara, Radek MARECEK, Lenka ANDRYSKOVA, Milan BRAZDIL a Yuliya S NIKOLOVA. Maternal Depressive Symptoms During Pregnancy and Brain Age in Young Adult Offspring: Findings from a Prenatal Birth Cohort. Cerebral Cortex. 2020, 30(7), 3991-3999.
Kognitivní funkce jsou procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám. Jsou zásadní pro vykonávaní každodenních činností a jejich dobré fungování je tak klíčem k zachování soběstačnosti a kvalitního života i ve stáří.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
