Ne, to nejsou čísla, na která byste si měli vsadit do sportky ani podivná úloha z matematiky. Jsou to počty měsíců, které různě kolují v doporučeních nebo diskuzích o kojení. Jak dlouho výlučně kojit a jak dlouho vůbec kojit?
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení po dobu prvních šesti měsíců. Potom by maminky měly začít s příkrmy a v kojení pokračovat až do dvou let věku dítěte a klidně i déle. Odborníci zejména v rozvojových zemích se ale obávají, že pouze výlučné kojení nemůže dítěti zajistit dostatek energie a živin a mělo by být přikrmováno už od 4. měsíce věku.
Tomuto tématu se věnovala celá řada studií a vědci z Cochranovy knihovny provedli jejich vzájemné porovnání. Žádná ze studií neukázala na nedostatečnou hmotnost či růst dětí, které byly výhradně kojeny prvního půl roku, a to ani v rozvojových zemích. Naopak snížil se počet střevních zánětů dítěte, matkám kojení pomohlo zhubnout a zabezpečilo jim delší dobu ochranu proti dalšímu početí. Zavedení příkrmů před 6. měsícem nemělo žádné pozorované výhody oproti zavedení po půl roce. Každá studie má svá ale. Je třeba si uvědomit, že se vychází z toho, co je, což vždy nemusí být ideální. Někde bychom tak uvítali větší vzorek dětí, jinde zase lepší metodiku ve sběru dat. Proto je nutné přistupovat vždy ke každému dítěti a matce individuálně a reagovat na jejich aktuální potřeby.
Mateřské mléko je pro dítě nejvhodnější potravou, kterou může v prvních měsících života dostat. Obsahuje všechny potřebné živiny a pomáhá dítěti budovat jeho vlastní imunitu. Proto, pokud je to jenom trochu možné, vsaďte na tato čísla. Úspěch bude oproti sportce zaručen.
Zdroje
Kramer M.S., Kakuma R.: Optimal duration of exclusive breastfeeding (Review). Cochrane Database Syst Rev. 2002(1):CD003517, 2012
Metodické doporučení pro ČR. Laktační liga [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-07-25]. Dostupné zde.
Kognitivní funkce jsou procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám. Jsou zásadní pro vykonávaní každodenních činností a jejich dobré fungování je tak klíčem k zachování soběstačnosti a kvalitního života i ve stáří.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
