Nedostatek vlákniny ve stravě může vést k problémům se zažíváním, zejména pak mohou děti i dospělí trpět zácpou. Ve spojitosti s dětskou vybíravostí je někdy těžké dosáhnout na denní doporučené množství, které se už tak ne snadno u mnohých naplňuje.
Už dříve se u dětí dávala do souvislosti zácpa a vybíravost v jídle, která se objevuje v 6 až 50 % u předškolních dětí v rozvinutých zemích. Ačkoli je u této skupiny dětí větší pravděpodobnost vzniku zácpy, není jasné zda-li je to způsobené nižším příjmem vlákniny ze stravy či jinými faktory. V rámci studie ALSPAC byl zkoumán příjem vlákniny u vybíravých i nevybíravých dětí, a jestli je zde nějaká spojitost se zácpou.
Do této části studie bylo zahrnuto okolo 6 000 dětí z nichž 10 % ve věku dvou let označili jejich rodiče jako vybíravé. Ve třech letech potom tento poměr vzrostl na 15 %. Ukázalo se, že vybíravé děti nedosahují na denní doporučené množství příjmu vlákniny a více než čtvrtina má problémy s vyprazdňováním. Děti, které nebyly označené jako vybíravé ale také nenaplnily doporučení. Celkově potom tři čtvrtiny zapojených dětí, ať byly vybíravé či ne, nekonzumovaly denní doporučené množství vlákniny, které se ve Velké Británii pohybuje okolo 15 g na den.
| Denní příjem vlákniny (15 g) | Denní příjem ovoce a zeleniny (250 g) | |
| Vybíravé děti | nedostatečný | třetina z doporučeného množství |
| Nevybíravé děti | nedostatečný | polovina z doporučeného množství |
Vláknina má prospěšný vliv na naše zdraví. Dokáže snížit hladinu cholesterolu v krvi, regulovat hladinu glukozy a pomáhá s kontrolou tělesné hmotnosti, kdy dokáže udržet delší pocit sytosti. Ve střevě potom napomáhá udržet vhodné prostředí pro bakterie a tím podporuje správný proces zažívání. Mezi zdroje vlákniny patří zejména celozrnné výrobky, luštěniny, oříšky, zelenina nebo ovoce. Právě zelenina byla nejčastěji odmítaným jídlem, kterou vybíravé děti jedly až o polovinu méně než nevybíravé. Vedle zeleniny byl také nedostatečný příjem ovoce, ačkoli rozdíly nebyly tak významné. V současnosti je pro tříleté dítě doporučeno jíst asi 250 gramů ovoce a zeleniny za den rozdělené ideálně do pěti porcí. Nevybíravé děti dosáhly na polovinu tohoto množtví, přičemž vybíravé konzumovaly ani ne třetinu.
Výsledky studie ukázaly, že vybíravé děti snědí méně ovoce a zeleniny než ty nevybíravé, což má za následek nižší příjem vlákniny. V důsledku toho se u nich častěji objevují problémy se zácpou. Řešení nabídnutá odborníky se mohou zdát jednoduchá a nejlépe je můžete naplnit, pokud půjdete svým dětem sami příkladem. Zkuste děti zapojit do samotného procesu přípravy pokrmu, buďte kreativní a trpěliví, do jídla je nenuťte a respektujte jejich vlastní apetit. Pokud jim některé z potravin nechutnají nebo je odmítají jíst, podávejte je opakovaně, ale v menším množství.
Zdroje
Taylor C.M., Northstone K., Wernimont S.M., Emmett P.M.: Picky eating in preschool children: Associations with dietary fibre intakes and stool hardness. Appetite 100, 263-271, 2016.
Avon Longitudinal Study of Parents, 2016: Picky eaters. Bristol University [online]. Bristol: University of Bristol, 2016 [cit. 2016-07-11]. Dostupné zde.
The Top Fiber - Rich Foods List. Today's Dietitian [online]. Spring City: Great Valley Publishing Company, Inc., 2008 [cit. 2016-07-11]. Dostupné zde.
Obrázek
Little girl eating watermelon [online]. Listopad 13, 2017 [cit. 2017-13-11]. Creative Commons Zero (CC0) license. Dostupné zde.
Vybíravost je poměrně dobře zmapovaná fáze dětského života, během které děti nechtějí zkoušet nové potraviny a fixují se na oblíbená jídla. Ne jednomu rodiči tím mohou způsobit vrásky na čele a obavy o budoucí vývoj.
Stravovací vzorce a zvyklosti jsou u dítěte formovány už od raného dětství prostřednictvím přístupu rodičů či prarodičů. Nás zajímalo, jaké stravovací vzorce najdeme v populaci ELSPAC dětí a jak jsou tyto vzorce stabilní či variabilní v čase.
