Příliv hormonů, který nejedna žena během těhotenství pociťuje, ovlivňuje různé oblasti zdraví. Právě vláknina by mohla být pomocníkem, jak některým komplikacím a obtížím během těhotenství předejít.
Vláknina má ve stravě nezastupitelnou roli a ukazuje se, že u těhotných žen to platí dvojnásob. Kromě prevence zácpy a hemoroidů, její vyšší přívod (nad 22 g za den) snižuje riziko vzniku těhotenské cukrovky, množství krevních lipidů (konkrétně triacylglycerolů) a výskyt vysokého krevního tlaku. Spolu s vyšším přívodem vlákniny se do stravy dostávají také antioxidanty ve své přirozené podobě, které mohou snížit riziko závažného stavu preeklampsie.
Preeklampsie je onemocnění, které se vyskytuje pouze v těhotenství. Vzniká nerovnováhou mezi srážlivými a protisrážlivými faktory v krvi. Může tak dojít k poškození cév, zvýšení tlaku, v moči se objevují bílkoviny a dochází k otokům horních i dolních končetin. Tento stav může ovlivnit zdraví ženy i vývoj dítěte.
Studie ELSPAC ve svém širokém záběru faktorů, které působí na naše zdraví, zkoumala i výživu těhotných žen. Nutriční terapeutka Mgr. Karolína Kotková se u 1 449 žen proto zaměřila na:
Zjištěný průměrný přívod vlákniny u těhotných žen ve studii ELSAC byl 15,4 g za den. Neodpovídá to doporučení, které je 35 g (dle DACH) nebo 25 g (dle EFSA) za den. Kde může být zakopaný pes? Začátky devadesátých let mohly být všelijaké, nicméně znalost o vláknině nemusela být stejná, jako je dnes. Dále víme, že celkový příjem energie byl okolo 5 847 kJ. U těhotných žen by měl však být okolo 8 900–9 200 kJ (DACH). Dá se předpokládat, že pokud by byl příjem energie vyšší, přívod vlákniny by se mohl blížit doporučení EFSA. Za sníženým příjmem energie pravděpodobně mohly stát nevolnosti a nechutenství v prvních měsících těhotenství.
Zajímavostí je, že ani v sesterské studii ALSPAC v Británii se přívod vlákniny u těhotných neblížil doporučení. Průměrný přívod tam byl 19,4 g vlákniny za den.
Ukázalo se, že vysokoškolsky vzdělané těhotné ženy jedly více vlákniny než ženy se základním vzděláním. Také s věkem přívod vlákniny rostl – čím byly ženy starší, tím více vlákniny jedly, ale rozdíl byl velmi malý. Dokonce i hodnocení vlastního zdraví příjem vlákniny ovlivnilo. Ženy, které hodnotily své zdraví jako pořád špatné, měly nižší příjem vlákniny oproti ženám, které hodnotily své zdraví jako naprosto výborné. Překvapivě BMI, zaměstnání ani finanční příjem zásadní vliv na příjem vlákniny neměly.
Data ze studie ELSPAC rovněž ukázaly, že ženy s těhotenskou cukrovkou také jedly více vlákniny než, které cukrovkou netrpěly. Znamená to, že vláknina může za těhotenskou cukrovku? Naším vysvětlením je, že dodržovaly dietní rady při těhotenské cukrovce, které zahrnují právě potraviny s vyšším obsahem vlákniny. V případě vysokého krevního tlaku a preeklampsie jsme ale nic podobného nesledovali, což mohlo být tím, že obecně těmito onemocněními trpělo jenom málo těhotných žen.
Podělte se s kamarádkou o tyto informace a dejte si ke svačině třeba jogurt se lžičkou lněných semínek a ovesných vloček. Pro zdravou budoucnost!
Zdroje:
KOTKOVÁ, Karolína. Význam vlákniny v naší stravě. Brno, 2020, 104 s. Dostupné také zde. Diplomová práce. Lékařská fakulta, Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Bc. Tomáš Pruša.
Ne nadarmo ji označujeme jako kartáč střev, zároveň je důležitou potravou pro střevní bakterie. Je součástí běžných potravin, ale svůj jídelníček s ní můžete i obohatit. Odmění se vám správným zažíváním z krátkodobého i dlouhodobého hlediska.
Výživa v období těhotenství patří mezi palčivé otázky nejedné nastávající maminky. Často se nás ptáte, co a kolik toho jíst, jestli máte změnit jídelníček od základu. Pokud dodržujete zásady správné výživy, není to nutností.
