Pětadvacet seniorů si ve vyšetřovnách Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, kde obvykle vyšetřujeme mladé dospělé Brňany, vyzkoušelo řadu vyšetření zaměřených na jejich kondici a dovednosti. Za jedno dopoledne se dozvěděli, jakou mají kapacitu plic, jak rychle chodí nebo jakou mají sílu stisku ruky. Při testu zaměřeném na vnímání následně zjistili, jak jsou na tom s pamětí.
Pilotní fáze převyšetření ve studii HAPIEE otestovala funkčnost vyšetření. Nyní se výzkumníci pod vedením profesora Martina Bobáka mohou pustit do plánování ostré verze vyšetřování seniorů, kteří se už přes dvacet let účastní studie HAPIEE. „Pokud půjde vše podle planu, ostrá vyšetření na menším počtu účastníků by mohla v jednom ze studovaných regionů začít na podzim, v ostatních regionech by pak probíhala v roce 2023 a 2024,“ upřesňuje Bobák.
Studie HAPIEE probíhá už od roku 2002 v sedmi městech České republiky a dále také v Rusku, Litvě a v Polsku. V první fázi studie výzkumníci sledovali především životní styl, konkrétně pak aspekty výživy, pití alkoholu, kouření či pohybové aktivity. V Česku se do prvotní fáze studie zapojilo téměř 9 000 účastníků starších 45 let z Jihlavy, Ústí nad Labem, Hradce Králové, z Kroměříže, Liberce, Havířova a Karviné. Ve druhé fázi probíhající v letech 2006–2008 se vědci zaměřili na kvalitu života stárnoucí populace.
Od roku 2006 jsou účastníci pravidelně každé dva roky sledování prostřednictvím poštovních dotazníků. V příštím roce by je pak mělo čekat převyšetření včetně odběru krve. Díky dalším datům tak výzkumníci získají cenné informace o kondici v pozdějším věku a o nejčastějších onemocněních, která se se stárnutím pojí. „Cílem převyšetření bude především získat aktuální data o zdravotním stavu a zároveň změřit rizikové faktory a biomarkery, které by umožnily přesnější předpovídání úspěšného stárnutí s minimem zdravotních omezení,“ upřesňuje Martin Bobák.
Kromě toho jsou v biobance CELSPAC umístěny také biologické vzorky z první fáze studie jako plazma, krevní sérum a odizolované DNA od účastníků studie. K uskladnění k nám vzorky zhruba od 7 200 lidí připutovaly na konci ledna letošního roku v téměř tisícovce krabiček. Vybrané z nich příští měsíc poputují na laboratorní analýzy, které umožní měření populační expozice faktorům vnějšího prostředí.
Vědci předpokládají, že prach může být příčinou vzniku alergií, astmatu a dalších respiračních problémů. V navazující studii CELSPAC: DUST jsme se zaměřili na prach v domácím prostředí v rodinách s malými dětmi. Prozkoumali jsme jeho mikrobiologické složení a podívali jsme se i na jeho chemické znečištění, které je pro vědce stále velkou neznámou.
Letos se nám s novými studiemi doslova roztrhnul pytel. Není totiž na co čekat. První děti z naší nové generace už chodí do školy a je na čase zjistit, jak nám rostou. Spouštíme pokračování The Next Generation s názvem CELSPAC: TNG Children.
