Během studie Health Brain Age jsme vyšetřili 260 třicátníků z Brna a Znojma. Cílem výzkumu je porozumět tomu, proč někteří lidé stárnou rychleji a trpí příznaky deprese či horšími kognitivními schopnostmi a jiní ne. A také poodhalit, zda mozek stárne pořád stejnou rychlostí nebo ne.
Během studie Health Brain Age jsme vyšetřili 260 třicátníků z Brna a Znojma. Cílem výzkumu je porozumět tomu, proč někteří lidé stárnou rychleji a trpí příznaky deprese či horšími kognitivními schopnostmi a jiní ne. A také poodhalit, zda mozek stárne pořád stejnou rychlostí nebo ne.
Průběžné analýzy výsledků ukazují, že zvýšený stres v prenatálním období způsobuje větší náchylnost k depresím a zhoršené kognitivní funkce u potomků v mladé dospělosti. „Podle průběžných výsledků se zdá, že tento vztah jsme schopni vysvětlit pomocí změn v gyrifikaci, tedy v členění povrchu mozku,“ popsala vedoucí výzkumnice projektu Klára Marečková.
Součástí vyšetření na výzkumném institutu CEITEC Masarykovy univerzity byl odběr biologických vzorků, neuropsychologické vyšetření, dotazníkové šetření, a především pak magnetická rezonance mozku. Ta u každého účastníka trvala přibližně hodinu. „V první fázi se snímala anatomická data, v další fázi dlouhé zhruba 40 minut jsme pak snímali aktivitu mozku střídavě v klidu a během jednoduchých úkolů. A nakonec jsme snímali difuzní data,“ upřesnila neurovědkyně Klára Marečková.
Výzkum rozšiřuje studii VULDE z roku 2015, která ukázala, že stres matky během první poloviny těhotenství souvisí se sníženým obsahem šedé hmoty jak v celém mozku, tak v některých dílčích oblastech. Psychický stav matky během těhotenství tak může mít zásadní vliv na zdraví jejího potomka.
Do studií VULDE a Health Brain Age zapojili původní účastníci studie ELSPAC, tedy mladí dospělí narození v letech 1991 a 1992 v Brně nebo Znojmě. Právě o jejich zdraví, vyrůstání a dospívání mají totiž výzkumníci podrobné informace. „To, že se do výzkumu zapojili právě tito účastníci nám umožňuje zaměřit se na otázky, které bychom bez dlouhodobých dat nebyli schopni zodpovědět. Například vliv prenatálních faktorů na zdraví v dospělosti.“ Uzavřela Marečková.
Po sběru dat budou následovat zaměřené především na faktory predikující zrychlené stárnutí, pokles kognitivních funkcí a výskyt příznaků deprese.
Zdraví máme ve svých rukou a to stejné platí pro náš mozek. Zásadní vliv na jeho vývoj má spánek nebo stres matek v těhotenství, vycvičit ho můžeme ale například žonglováním. Neurovědkyni Kláru Marečkovou znáte skrze výzkum zaměřený na mozek, jaká byla ale její cesta až k CELSPAC studii jsme se zeptali za vás.
Vědci předpokládají, že prach může být příčinou vzniku alergií, astmatu a dalších respiračních problémů. V navazující studii CELSPAC: DUST jsme se zaměřili na prach v domácím prostředí v rodinách s malými dětmi. Prozkoumali jsme jeho mikrobiologické složení a podívali jsme se i na jeho chemické znečištění, které je pro vědce stále velkou neznámou.
